Místní prameny tvrdí, že Hotetov je jedním z velmi starých historických sídel, o kterém první zmínka pochází z roku 1057. Osídlení sahá až do pravěku. Poslední archeologický nález z počátku 50. let určil stejný nález asi na tři a tisíc let, o otevření cihelny se zmiňuje stará kniha V. Vašky o Boleslavsku.

Listina litevské církevní kapituly z roku 1057 říká, že kníže Spitigne převádí tuto zbožnou vesnici do tohoto chrámu. Prameny také uvádějí, že Hotev se brzy stane majetkem českého krále. Jako součást Královského domu sdílel osud podpory královské moci v tomto regionu, kterým byl hrad Bezděz. Když byla práva města Bezděžského subgradu převedena na nově založené město Bela r. Bezdězem přibylo k tomuto městu Hotene 18 pozemků. Bylo to 1337. V té době se již zdejší kostel uvádí jako farní (1352, 1377). Nedoložená tradice říká, že byl postaven na pohanském obětním pahorku s posvátným hájem a studánkou (dnes studánka sv. Prokopa). V husitských dobách byl kostelem kališnický, za třicetileté války kostel zanikl a katolická fara byla obnovena až v roce 1681. Hotev tak sdílel s celým boleslavským krajem válečný a mírový osud, reformaci, český katolický věk i dobu protestantskou. © Kola jsou sem přenesena od roku 1384.

Jak již bylo zmíněno, Chotetovy spadaly pod pravomoc města Bílá, tzn. i k soudu v Bělorusku. Ty rychlejší dosazoval i královský vůdce, tedy bezdětný burgr. Hotetov byl připojen k císařskému panství Brandes v roce 1587. Výnosné panství Brandes, které si císařský dvůr cenil pro šlechtický dvůr, se rozšiřuje. Chotetov do této majetkové a dělnické závislosti patřil až do roku 1850, kdy po neklidném roce 1848 dopadla robotní povinnost a moc šlechtických úředníků na poddané a uvolnil se alespoň nějaký prostor. k částečnému osobnímu uplatnění a hospodářskému pokroku v rámci rakouské monarchie Habsburků. Hospodářský a sociální rozvoj Chotetova je doložen a uznán komisí obce dne 14. října 1908.

Tvář vaší komunity se změnila v těsné souvislosti s jejím osudem. Doložená výstavba v obci pochází z 2. poloviny 19. století a je spojena s hospodářským rozmachem v českých zemích a úspěchem národního hnutí.

Otevření světa pro Hotet a jeho sousedy znamenalo dokončení stavby železnice (Praha – Mladá Boleslav – Bakov) v roce 1865 s vlastním nádražím. Pošta byla otevřena v roce 1867 pro deset obcí. Silniční síť oproti železnici zaostává za železnicí, tuhé silnice byly v obci vybudovány až v roce 1884, silnice do Bezné, Khivny a Jezerní Velné čekají až do roku 1900. osada ve Skalsku a od roku 1897 s pobočkami k cukrovarům s rozvojem zemědělství a základy cukrovarnictví v kraji. Od roku 1881 sloužil železniční přístup k cukrovaru Gorkij-Brodze i pro osobní dopravu. Průmyslovým podnikáním je vytvoření kruhové cihelny se čtrnácti pecemi a roční produkcí 2 milionů cihel (v roce 1893). Elektřina v Hotet byla zavedena v roce 1911 (se založením firmy Kolben Praha). Výroba cihel zanikla během druhé světové války a dominantní tovární komín byl v roce 1970 sražen.

Rozšiřování obce s výbornými půdními podmínkami pro zemědělství bylo v souladu se společenskými snahami. V roce 1894 byl položen základ k nové škole, která byla otevřena 2. ledna 1895. Sochy na náměstí (socha Nejsvětější Trojice z roku 1877 a socha Jana Nepomuckého) jsou doplněny k sochám na náměstí roku 1898 na masivním soklu se sochou Jana Husa. Kovaná kamenná kaple (Umučení) na křižovatce Bezno – Mladá Boleslav pochází z 2. poloviny 17. století.

Poloha

Obec na přírodní, mírně svažité náhorní plošině, téměř uprostřed mezi Mladou a Starou Boleslaví, postavená na protáhlém náměstí, s krásným náměstím a čtyřmi ulicemi, na čtyřech světových stranách. V centru, ale blíže k jihu obce, na kopci, je starý farní kostel sv. Prokopa, se třemi věžemi. Níže na západní straně se nachází vydatný pramen zdravé a lahodné vody Studánka sv. volal Prokop.

Zpět na začátek