Ves Košátky je prvně písemnými prameny doložena k roku 1365. Prvními majiteli Košátek a hlavně tvrze s poplužním dvorem, byli bratři z Weitmile. Během století se v Košátkách vystřídalo několik pánů, z toho jmenujme jen ty nejdůležitejší:
Zikmund Krabice z Weitmile, Jan Košátecký z Weitmile, který se do našich dějin vepsal tím, že na místě dnešního zámku vystavěl novou gotickou tvrz. V 16. století se majitelem stal rod Kolowratů. Prvním z nich byl Jáchym Novohradský z Kolowrat. Z tehdejší tvrze vystaveli nový renesancní zámecký komplex. Po vzniku Československé republiky v roce 1919, byl prijat zákon o pozemkové reforme. V této dobe došlo ke zmene majitele velkostatku, když je Alexandr Kolowrat Krakowský prodal v roce 1924 rodine Otakara Capka. Tíživá hospodárská situace pocátku 30. let a velká zadluženost statku, zpusobila nucenou správu. V kvetnu 1938 získala v dražbě všechen majetek rodina Weissova. (více informací se dočtete v „Tvrz a zámek v Košátkách“)

V roce 1865 byla slavnostně zahájena železniční doprava z Prahy směrem do Turnova, která bez komplikací slouží dodnes.

V roce 1990 prostřednictvím petiční akce se většina košáteckých občanů vyslovila pro obnovení samostatné existence obce, přerušené v 70. letech sloučením s dalšími pěti obcemi z okolí.

V roce 1997 byl otevřen hostinec „U Huberta“, kde současně nalezly přístřeší zájmové spolky: Myslivecké sdružení Krpy – Košátky a sbor dobrovolných hasičů Košátky.

V únoru roku 1999 proběhlo slavnostní udělení znaku obce Košátky. Znak tehdy uděloval předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Václav Klaus starostovi obce Emilu Blechovi. Znak byl vybírán podle těchto údajů: Gotický štít a gotické okno symbolizuje ve znaku obce historický počátek Košátek. Červená barva byla barvou Krabiců z Weitmile, ale v pozdější době Kolowratové měli v erbu z poloviny štítu stříbrnou a červenou barvu. Modrá barva, která je v dolní části znaku, představuje vodní tok Košáteckého potoka, který je symbolem zdejšího kraje. Stříbrná kypřice v červeném poli charakterizuje zemědělské povolání zdejších obyvatel.

Poloha

Obec Košátky se v současnosti skládá ze tří prostorově oddělených částí. První lokalita „Staré Košátky“ je tvořená zástavbou terénního hřbetu orientovaného východ – západ podél silnice z Benátek nad Jizerou do Byšic a z Košátek do Kojovic. Tuto lokalitu ohraničuje železniční trať. Další lokalita „Nové Košátky“ má též protáhlý tvar ve směru východ – západ. Hlavní dominantou této zastavěné části je areál zámku (byl zde Domov důchodců), ležícím na její západní hranici. Přibližně ve středu lokality se nachází obytná část s hostincem U Huberta a bývalým mlýnem. Poslední lokalitou je „chatová oblast“ vzniklá v 70 a 80 letech souvislým zastavěním strmého jižního svahu zvaného Vinice. Tato zástavba tvoří ucelenou chatovou osadu s přibližně 60 rekreačními objekty a třemi příjezdovými komunikacemi spojujícími lokalitu s Novými Košátkami.

Katastrální území obce Košátky lze rozdělit na dvě části. Jedna část představuje dlouhodobě intenzivně zemědělsky vyžívanou krajinu, tvořenou souvislými ornými půdami. Druhou část území tvoří souvislé lesní plochy, které leží na svahových partiích terénu. Celková rozloha lesní půdy je 258 ha. Na území se nachází několik památných stromů v těchto druzích: lípa malolistá, jasan ztepilý a dub lesní

Vodopisně náleží naše území k povodí Labe. Nejvýznamnějším tokem v popisovaném území je Košátecký Potok v minulosti též nazývaný Klokoč. Čistota vody v potoce je velmi dobrá a využívá se k rybolovu. V současné době se v Košátkách nevyskytuje žádná vodní plocha, ale jsou zde patrné stopy po soustavě vodních ploch a to od prameniště po Bažantnici (nachází se pod zámkem) a dále ze 2 rybníků se zachovaly pouze pozůstatky hrází se silně zamokřenými pozemky porostlé rákosem.

V roce 1365 se naše ves nazývala Košátky stejne tak jako dnes. Roku 1505 se jmenovala Staré Košátky, roku 1627 Staré Košátka, roku 1726 Nové Košátka, a konečne od roku 1921 se opět nazývá pouze Košátky.

Zpět na začátek