Dle obecní kroniky, která byla založena v roce 1922, sahá první zmínka o osídlení místa do roku 1223, kdy je doložena listinou pražského arcibiskupa Pelhřima. Místo vzniku obce bylo však již osídleno v pravěku, což dokazují nepatrné stopy z této doby (například nálezy pěstních klínů, kamenné motyky, kamenného mlatu). Na území obce se v hrobě keltského bojovníka našly železné meče a další kovářské výrobky z období osídlení keltů . Ve druhé polovině 14. století se ve vsi nacházely přinejmenším dvě tvrze s poplužními dvory, na kterých sídlila místní drobná šlechta. V této době, v roce 1363 je doložen zdejší chrám svatého Martina, který byl v roce 1870 zbourán a na jeho místě byl 8. října téhož roku položen a posvěcen základní kámen k novému chrámu, který je postaven v novorománském slohu a k jehož vysvěcení došlo 17. listopadu roku 1872.
Od konce 14. století měla ves jediného majitele, rod Krabiců z Weitmile, jehož členové užívali také predikátu „ze Slivna“. Po vymření tohoto rodu v poslední čtvrtině 15. století přešla jejich tvrz se všemi statky na bezdružickou větev Kolovratů a po vzniku košáteckého velkostatku ve druhé polovině 16. století se hornoslivenský dvůr stal pilířem hospodaření košátecké vrchnosti. V roce 1627 bylo v obci 17 poddanských usedlostí a panská kovárna. Obec se začala rozrůstat až v první polovině 18. století -v roce 1785 měla 38 čísel popisných, v roce 1842 již měla obec 54 čísel popisných. V roce 1850 se, po vzniku místní samosprávy, stala obec samostatnou pod názvem Hořejší Slivno.
V roce 1893, přesněji 16. dubna propukl v obci zničující požár, který způsobil smrt několika obyvatel a popelem lehlo 28 domů a 5 statků s veškerým inventářem.
Počet obyvatel se v různých dobách měnil, nejvíce žilo v obci v roce 1850, kdy podle seznamu mělo Horní Slivno v té době 627 obyvatel. Po skončení druhé světové války začal odliv obyvatelstva do pohraničí, v roce 1946 odešlo více jak 30% tehdejšího obyvatelstva, většinou mladé rodiny s dětmi.
V rámci reorganizace v roce 1980 byla obec Horní Slivno sloučena s obcemi Dolní Slivno a Mečeříž do spádového MNV Dolní Slivno, v roce 1992 se obec Horní Slivno oddělila a vzniká samostatná Obec Horní Slivno. V roce 2000 se stává obec Horní Slivno, společně s dalšími 18 obcemi, spoluzakladatelem Svazku obcí Mladoboleslavský venkov.
Poloha
Obec Horní Slivno několikrát změnila svůj název. Od názvu Sliven (1223), přes Slivenec (1365), Minor Sliven (1369), Hořejní Slivno (1485), Hořejší Slivno (1505), Košátecké Slivno (1561), Hoření Slivno (1654), znovu Hořejší Slivno (1850) až po Horní Slivno od roku 1921. Obec se nachází asi 10 km západně od Benátek nad Jizerou v nadmořské výšce 276 – 296 m n. m. Zástavba obce je převážně na mírně se svažujícím jižním svahu s výhledem na lesy v jižní části katastru obce.
Související příspěvky
